Exodus 25:10–16: „Udělají také truhlu z dříví setim. Půl druhého lokte bude dlouhost její, půl druhého lokte širokost její, půl druhého také lokte vysokost její. A obložíš ji zlatem čistým, vnitř i zevnitř obložíš ji. A uděláš nad ní vůkol korunu zlatou. Sliješ také k ní čtyři kruhy zlaté, kteréž přiděláš ke čtyřem úhlům (rohům) jejím, dva totiž kruhy po jedné straně její, a dva kruhy po druhé straně její. Uděláš k tomu i sochory z dříví setim, a obložíš je zlatem. I uvlečeš sochory do kruhů po stranách té truhly, aby na nich nošena byla truhla. V kruzích té truhly budou bývati sochorové, nebu­dou vytahováni z nich. A dáš do truhly svědectví, kteráž dám tobě.“

Podíváme-li se na stánek shora, zjistíme, že sedm kusů nábytku je v něm rozmístěno ve tvaru kříže s truhlou smlouvy stojící v jeho čele. Truhla smlouvy je v něm hlavou a stejně je tomu v Božím řádu. Až v nás bude s konečnou platností vykonáno dílo, které truhla zná­zorňuje, tehdy povstane ČLOVĚK NOVÉHO STVOŘENÍ, podle plného obrazu a podoby (podobenství) Boha, jako sám Ježíš Kristus.

Truhla smlouvy byla vyrobena ze dřeva setim a byla pokryta či zapečetěna zlatem. Abychom mohli pochopit plný symbolický význam této truhly, musíme nejprve porozumět slovu „truhla“ nebo „archa“. Projdeme nyní historii archy od jejího počátku.

V Bibli nalézáme tři truhly (archy):

1) Noemova archa;
2) Mojžíšova archa – ošatka;
3) Truhla (archa) smlouvy.

Všechny tyto „truhly“ byly postaveny za účelem ZÁCHRANY BOŽÍCH VYVOLENÝCH.

První, Noemova archa, byla postavena pro záchranu Noema a jeho rodiny. Noemova rodina, celkem osm osob, předsta-vovala celý svět, který se nepostavil proti Bohu. Byli pozůstatkem spra-vedlivého rodu. Ostatní byli zabiti násilníky nebo padli vlivem hříchu.

Spravedlivý rod začal od Seta, syna Adama a Evy. Toho jim dal Hospodin za Ábela, kterého zabil Kain. Ze Setovy rodové linie pochá­zel například Enoch. V té době lidé začali vzývat Boží jméno. Jejich pokolení bylo zcela zničeno, s výjimkou osmi spravedlivých.

„Stalo se pak, když se počali množiti lidé na zemi, a dcery se jim zro­dily, že vidouce synové Boží dcery lidské, any krásné jsou, brali sobě ženy ze všech, kteréž oblibovali.“ (Gen 6:1–2)

Nejprve se podívejme, kdo jsou Boží synové.

V Lukáši 3:23–33 máme výpis Ježíšova rodu, jdoucího na začátek až k Bohu: „Ježíš pak počínal býti jako ve třidcíti letech, jakž domnín byl, SYN Jozefův, kterýž byl SYN Heli… kterýž byl (syn) Enosův, kterýž byl (syn) Setův, kterýž byl (syn) Adamův, kterýž byl (syn) Boží.“

Zde je Adam nazván Božím synem. Kdekoli je v Písmu rodo­kmen, nalézáme v něm z Adamovy linie pouze jména spravedlivých lidí.

„Nebo kteřížkoli Duchem vedeni bývají, ti jsou synové Boží.“ (Řím 8:14)

„A budu vám za Otce, a vy mi budete za syny a za dcery, praví Pán všemo­houcí.“ (2Kor 6:18)

„Ale když přišla plnost času, poslal Bůh Syna svého učiněného z ženy, uči­něného pod zákonem, aby ty, kteříž pod zákonem byli, vykoupil, abychom právo synů (synovství) přijali. A že jste synové, poslal Bůh Ducha Syna svého v srdce vaše, volajícího: Abba, Otče. A tak již nejsi slouha, ale syn, a poněvadž syn, tedy i dědic Boží skrze Krista.“ (Gal 4:4–7)

Tato a mnohá další místa v Písmu jednoznačně dokazují, že Bůh nazývá své vyvolené v každém věku svými syny. Boží synové v Gene­sis 6:1 nejsou padlí andělé. V Božím Slově není jediné místo, kde by Bůh nazýval padlé anděly či přestupníky svými syny. Boží synové v Genesis 6 jsou muži pocházející ze spravedlivé Setovy generace, kteří odpadli od své spravedlnosti, začali se ženit s hříšnicemi a rodit MOCNÉ MUŽE, NA SLOVO VZATÉ (Gen 6:4). 

Boží zákon, ustanovený v Genesis 1:11, říká, že každé semeno musí nést ovoce podle svého vlastního druhu.

„A Bôh riekol: Nech vydá zem sviežu trávu, bylinu, VYDÁVAJÚCU SEMÄ PODLA SVOJHO DRUHU, v ktorom bude JEHO semä, na zemi. A bolo tak.“ (Roh)

Tak tomu bylo a tak tomu je dosud. Žádný vědec dosud nedoká­zal a nikdy nedokáže tento zákon porušit. Navzdory pseudovědecké teorii zvané evoluce člověk není schopen křížit lidský rod s opicí či ob­ráceně. Člověk není schopen se roz­množovat vně jistých genetických hranic, které Bůh ve své veliké moudrosti ustanovil. Kůň a osel mohou zplodit hříbě nazývané mul, ale takový mul je neplodný a neschopný cokoli zplodit, a proto tím celá úchylka končí.

ANDĚLSKÉ BYTOSTI

Andělé se nemohou ženit či vdávat s lidskými bytostmi a nemo­hou se rozmnožovat. Písmo říká, že andělé se nežení ani nevdávají (Mat 22:30). V lidské oblasti nemají moc vytvářet život. Kdyby to bylo možné, pak bychom kolem sebe měli lidi, kteří by uvnitř byli DÉMONY – nikoli ze své vůle, ale PROTO, ŽE SE TAK NARODILI, což jsou okolnosti, které by nemohli ovlivnit. Byli by posláni do pekla proto, že byli pro peklo narozeni. Toto je LEŽ. ŽÁDNÝ ČLOVĚK NEMŮŽE BÝT POSLÁN DO PEKLA Z JINÉHO DŮVODU, NEŽ ŽE VĚDOMĚ ODMÍTNE JEŽÍŠE KRISTA A SPASENÍ.

Existují ženy, které se sexuálně vydaly zlým duchům. Tyto ženy ve svých pokřivených PŘEDSTAVÁCH a tělesné zkaženosti prožily tajemné a nadpřirozené zážitky s démony, ale žádná z nich nikdy nic neporodila. Dokonce jsem znal několik žen, které po léta měly všechny příznaky těhotenství, ale NIC neporodily.

POKUD BY SE TO MOHLO STÁT V GENESIS 6, PAK BY SE TO MOHLO DÍT A DĚLO BY SE TO I DNES. Satan nemá v lidské oblasti žádnou moc rozmnožovat se, nemá žádnou moc vytvářet život.

Člověk byl násilný, porušoval všechna Boží pravidla a zabíjel spravedlivé. Zůstalo pouze OSM LIDÍ. Bůh neměl na vybranou a mu­sel nespravedlivé zničit, aby těchto osm spravedlivých zachránil. A tak řekl Noemovi, aby postavil archu spasení. Podobnost s naší dobou je ohromující, ale Ježíš řekl, že to tak bude.

„Neboť stejně jako v těch dnech před potopou jedli a pili, ženili se a vdávaly se až do toho dne, kdy Noé vešel do archy, a nic nepoznali až do chvíle, kdy přišla potopa a všechny smetla, tak to bude i při příchodu Syna člověka.“ (Mat 24:38–39, NBK)

Bůh budoval archu pro každé dva tisíce let svého díla TVOŘENÍ ČLOVĚKA. Konečná archa, nazývaná truhla svědectví, je symbolem poslední věci, kterou Bůh v lidské oblasti vykoná, aby přivedl člověka do dokonalosti.